Jdi na obsah Jdi na menu
 


Taichi

22. 7. 2011

"Pomalu se pohybuješ pod korunami stromů, dýcháš, připadá ti, že spolu s lehounkým Obrazekvánkem splýváš s přírodou v jejím léčivém rytmu. Hlava, ramena, paže, trup, nohy a chodidla se pohybují společně, plynule, hladce a uvolněně, jako když vplouváš do nové, všeprostupující přírodní síly. Ocitáš se v jiném světě, v jiné době..."

     Pouhá slova, ale snaží se vyjádřit prožitek, jaký vám přinese cvičení Taiči, čínské umění pozvolných a klidných cviků. Je marné popsat slovy toto umění pohybů. Jako kdybychom se pokoušeli pomocí slov popsat hudbu.

     Taiči procvičuje nejen svaly, šlachy a klouby prostřednictvím fyzických pohybů, ale i mysl, když vyžaduje její klid, uvolnění celého těla a vedení pohybů vůlí. Taiči trénuje jak tělo, tak i mozek, což je největší rozdíl proti běžným cvičením pro zdraví.

     Další odlišností je získání pohybových základů sebeobrany. V Taiči, stejně jako v ostatních formách bojových umění, mají všechny pohyby svůj význam, ať už obranný nebo útočný. Osvojení bojových principů je však otázkou dlouholetého úsilí.

     Historie taoismu částečně osvětluje historii Taiči. Obě totiž ukazují chápání těch, kdo se jím zabývají. Tao, nebeská cesta, se projevuje v přirozeném pořádku věcí. Je nositelem pohybu a změn ve světě. Ten se neustále přetváří, věci a jevy se průběhem vývoje mění ve svůj protiklad. Pokud člověk chce přirozený pořádek vnímat, musí se s ním naprosto ztotožnit, a ne jej neustále rozebírat a manipulovat s ním.
Nejdokonalejší pojetí Taiči v podstatě pohybem vyjadřuje onu ranou formu taoistické filozofie.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA